STRÁNKA

A tak jednou přišla smrt

Brumbál seděl ve své pracovně a přemýšlel, když tu se před ním zjevila postava, byla oděna do černého pláště s kapucí, v jedné ruce držela kosu. Brumbál poznal, že je to smrt ,,už je čas?" zeptal se tiše. ,,Ano i ne, naše rada se dohodla, že vám udělíme výjimku, máte tři přání, takže si svůj život můžete prodloužit, jak se rozhodnete vy" zašeptala smrt. Brumbál podle hlasu poznal, že je to muž, zamyslel se, co by si tak mohl přát a pak ho to napadlo. ,,Chci čas dokud nepadne pán zla" řekl chraplavě. ,,Dobrá, ale po celou tu dobu musím zůstat ve vaší blízkosti, ať je to měsíc nebo rok" zašeptala smrt. Brumbál přikývl, napadlo ho druhé přání ,,Umíte kouzlit?" zeptal se smrti, přikývla ,,tak této škole nastoupíte jako učitel obrany proti černé magii, nemáte proti tomu nic?" řekl Brumbál, smrt zavrtěla hlavou. Brumbál už věděl poslední přání ,,ochráníte Harryho Pottera a Severuse Snapea" řekl. ,,To bylo poslední přání, teď necháme běžet čas" řekla smrt tiše a nechala zmizet kosu, pak tam jen tak stála a čekala, Brumbál si smrt zkoumavě prohlížel a zeptal se ,,vás je víc?" ,,Ano je nás asi třicet po celém světě, jsme stále na nohách, ale opravdu jsem se ještě nesetkal s někým jako jste vy" zašeptala smrt s úctou v hlase. Sundala si kapuci, Brumbál byl překvapený, muž byl mladý asi pětadvacetiletý, měl černé vlasy a oči a byl pohledný docela dost pohledný, jeho pohled byl jako kdyby očarovaný a upřímný, mírně se usmál. Vytáhl z pláště hůlku a přeměnil si oblečení, vypadal zatraceně dobře. ,,Kolik vám je?" zeptal se Brumbál ,,vašeho času dvacet pět a našeho sedmset dvacet tři" odpověděl muž a stále hleděl do Brumbálových očí. ,,Jak se jmenujete?" pokračoval Brumbál v otázkách. ,,Sean" odpověděl muž. ,,A jak dál?" zeptal se Brumbál ,,Lethal" odpověděl Sean stále tiše. ,,Půjdete se mnou dolů a já vás představím vašim novým kolegům, prozatimním" řekl Brumbál a vstal, vyšel z pracovny, Sean ho následoval, sjely po točitém schodišti a vyšli na chodbu, pak pokračovali do Velké síně, tam byli všichni profesoři a diskutovali, když uslyšeli kroky otočili se. ,,Dobré odpoledne" pozdravil Brumbál, Sean jen sklopil hlavu na pozdrav a přejel všechny pohledem. ,,Kdo je ten mladík?" zeptal se profesor Kratiknot ,,Sean Lethal váš nový kolega" odpověděl Brumbál a usmál se. ,,To je zvláštní, neviděl jsem, že by někdo vešel do hradu bránou" řekl Severus ,,vy jste Severus Snape že?" zašeptal Sean, nehledě toho, že do něj Brumbál drkl. ,,Nepřišel jsem bránou, přiletěl jsem" pokračoval a odtrhl oči od těch Severusových, ten jen němě zíral do síně. ,,Vy jste zvláštní člověk" řekla profesorka McGonagallová po obědě Seanovi, ten na to nijak nereagoval, jen letmý úsměv přeběhl přes jeho rty. 31. července šel s Brumbálem pro Harryho, odvedli ho na Grimmauldovo náměstí, Brumbál i přes protesty členů fénixova řádu vzal Seana na poradu. ,,Proč ho všude taháte s sebou!" rozčiloval se Moody. ,,Asi mi věří, jinak si to nevysvětlujte, sice to není jediný důvod, ale ten druhý by byl pro vás nepochopitelný a komu bych asi říkal ty věci, co si říkáte? Mrtvolám?" řekl Sean tiše a propaloval Moodyho pohledem, ten po chvíli uhnul očima a tiše se svezl na židli. Sean celou schůzi mlčel a sledoval Brumbála, ještě k tomu však kontroloval Severuse a Harryho, najednou se něco stalo, chvíli byl v síni a pak tam nebyl, stál vedle Severuse, který se sotva držel na nohou, chytil ho a byl zpátky v síni. Tam se ozývaly výkřiky ze zmizení a náhlého objevení. Severus omdlel, Sean mu přejížděl rukou nad hlavou nevšímaje si ostatních, do Severusova těla se ze Seanovy ruky vlévalo zlatavé světlo. Tím Sean Severuse uzdravil. ,,Doprdele co jste zač?!" vyhrklo několik členů Fénixova řádu a couvli ke stěnám. ,,Jsem čaroděj, ale poněkud jiného typu než vy, mám více schopností, jak jste se teď přesvědčili a také jsem ochránce Albuse Brumbála, proto s ním pořád chodím" zašeptal Sean a položil Severuse na židle. ,,To to bylo tak tajné, že jste nám to nemohl říct?" zeptal se Moody a couvl od stěny ,,Pan Brumbál si to přál, ale jistě to chápe" šeptl Sean a podíval se na Brumbála ten přikývl, byl rád, že se z toho Sean tak dobře vykroutil. Začala škola, Sean byl ve svých hodinách nekompromisní a proto studenti byli pořádně naučení, neverbální zaklínadla zvládly šesté ročníky, nejrychleji za celou dobu, co Bradavice existovaly. Najednou tu byly Vánoce, Sean spal ve svých komnatách, když tu ucítil na svých ústech něčí ruku, otevřel oči, ale nehýbal se. Ruka z jeho úst sklouzla, Sean ležel dál ,,co tady děláš Severusi?" zeptal se po chvíli ticha tiše. ,,Potřebuji pomoc" zašeptal Severus zoufale, Sean se posadil ,,a co by to mělo být?" zeptal se Sean tušíc, co Severus chce. ,,Já vím, že nejsi člověk, jsi smrt a přišel jsi pro Brumbála" zašeptal Severus, hlas se mu chvěl. ,,Výborný postřeh, ale co po mě chceš?" zeptal se Sean nevědomky ,,chci zemřít, ale nemůžu to udělat, proč?" zeptal se Severus ,,Přál si to Brumbál, nesmím dovolit, dokud Brumbál žije, aby se tobě, nebo Harrymu něco stalo a Brumbál bude žít, dokud bude žít pán zla, takže v tomhle ti nepomůžu" zašeptal Sean a pohlédl Severusovi do očí. Ten se v pláči zhroutil na postel, Sean ho pohladil po černých vlasech, Severus se mu stočil na klín a vzlykal. Sean ho nechal, chápal ho, soucítil s ním, Severus mu na klíně usnul, Sean si lehl a usnul taky. ,,Seane vstávej" uslyšel po několika hodinách ,,co se děje?" zeptal se Sean tiše ,,já, chtěl bych, abys pro mě něco udělal" šeptl Severus a zahleděl se do Seanových očí ,,mluv" vybídl ho Sean. ,,Chtěl bych, až Brumbál zemře, abys mě vzal sebou prosím" zašeptal Severus, Sean se na něj zadíval a řekl ,,Možná Severusi možná, ale o tom, co jsem ve skutečnosti s nikým nemluv" zašeptal, Severus přikývl a zase si lehl na Seana, ten zase usnul. Čas běžel, Severus byl v stále větším a větším stresu, jedinou útěchu nacházel u Seana, ten mu ji rád poskytoval. Severus na Seana přilnul, jako na plyšáka, Brumbál si toho všimnul, ale nechal to tak. Uplynulo šest měsíců a možná ještě něco k tomu, bylo 15. června a ráno k tomu, všichni seděli u snídaně, jak studenti, tak profesoři. Sean cítil, že se něco blíží, samozřejmě se s tím pocitem podělil s Brumbálem, najednou do velké síně vtrhla profesorka Trelawneyová. ,,Smrt se blíží Brumbále, ještě dnes přijde, ano, ano ještě dnes, viděla jsem to, pán zla přijde a nastane konec jedné éry!" křičela a tvářila se přitom šíleně, Brumbál se zadíval na Seana, ale nebyl sám, kdo se na něj podíval, všichni se na něj podívali ,,co je?" zeptal se Sean a všichni pohledy hned sklopili. ,,No tak Brumbále alespoň bude po všem" zašeptal mu Sean do ucha medovým hláskem, až se Brumbál otřásl. ,,Vy jste se nám nějak rozpovídal" řekla profesorka McGonagallová ,,když je člověk šťastný hned je mu do hovoru" řekl Sean a na jeho tváři se objevil opravdu šťastný úsměv. ,,Víte co? Raději si mě nevšímejte, mně dneska hrabe" řekl Sean směrem k profesorce ta se musela taky usmát, protože takhle upřímný bývá málokdo. Večer to opravdu přišlo, Sean pod rouškou tmy kosil neživé, kteří se vzepřeli, psaným i nepsaným zákonům, pak kosil i mozkomory a další potvory, skryt ve tmě nepoznán a sám, částí duše však hlídal tři chráněnce. Najednou stál tváří v tvář pánu zla, ten si ho všimnul hned a snažil se k němu dostat, teď se mu to povedlo. ,,Co jsi zač?" zasyčel ,,Smrt Tome" zašeptal Sean a sekl kosou, Voldemort se zřítil k zemi, byl mrtvý. Pak zamířil k hradu, vešel do velké síně, schován pod kápí, s kosou v ruce, černým pláštěm a bez hluku, zvuku a podobných věcí. Všichni mu ustupovali z cesty ,,je čas Brumbále, pán zla je mrtev" zašeptal, Brumbál přikývl, Sean sekl kosou a Brumbál padl mrtvý k zemi, pak se otočil na Severuse, ten němě hleděl střídavě na Brumbála a Seana. Nikdo ani nedutal, Sean si sundal kápi. ,,Co to má sakra znamenat?!" vyhrkl vyděšený Moody. ,,Smrt" zahučel vítr ,,Smrt!" vykřikla profesorka Trelawneyová a skácela se k zemi. ,,Jdeš, nebo sis to rozmyslel?" zeptal se Sean svým obvyklým šeptem, Severus došel k Seanovi, ten ho chytil za rameno a zmizel.

!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!KONEC!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!